Technologické přednosti postřikovačů Agrio

1. přesná práce = vysoká biologická účinnost

Parametrů, které mohou ovlivnit přesnost postřiku, je spousta. Jedním z nich je kmitání ramen. Více se dosud hovořilo o kmitání nahoru a dolů. Na polygonech se při polních dnech předvádí, jak která ramena „vyrovnávají“. Když se rameno nakloní a dotkne země, hned je to vidět. V posledních letech postoupil vývoj automatického svahového vyrovnávání mílovými kroky dopředu. Od jednoduchého systému s dotykovými čidly jsme se dostali k vyrovnávání ramen pomocí ultrazvukových čidel. Dá se říci, že svahové vyrovnávání dnes umíme poměrně spolehlivě vyřešit. Co se však stále podceňuje, protože to není tak vidět, ale přitom to má obrovský vliv na přesnost aplikace, je kmitání ramen vpřed a vzad. S rostoucím pracovním záběrem postřikovačů může kmitání na koncích ramen způsobit odchylku od požadované dávky v desítkách procent. Čím větší je záběr, tím větší je obvodová rychlost na konci ramene. Se zvětšujícím se záběrem ramen zpravidla klesá běžná pojezdová rychlost postřikovače. Pak se může stát, že rychlost konce ramene, které kmitne dozadu, je stejná jako dopředná rychlost traktoru. V tomto momentě koncová tryska stříká stále na stejné místo, dávka je zde několikanásobná. Jde jen o krátkou chvíli, než rameno kmitne opět dopředu a jeho rychlost se sečte s rychlostí traktoru (podvozku). V tomto případě je dávka pod koncovou tryskou jen poloviční. Obsluha tuto podélnou nerovnoměrnost není schopna nijak změřit, počítač ji nezaznamená. Říká se „co oči nevidí, srdce nebolí“, problém se však bude s velikostí záběru postřikovačů zvětšovat a je třeba se zajímat, jak kmitání eliminovat.

Co snižuje kmitání?

1.prostorová (jeřábová) konstrukce ramen (plochá ramena jsou sice skladná a levná na výrobu, nosníky se ale snadno ohýbají vpřed a vzad).
2. Malý počet kloubů skládání ramen. Každý kloub skládání má určitou vůli mezi čepem a pouzdrem. Časem se na každém kloubu tato vůle zvětšuje. Vůle jednotlivých kloubů skládání se sčítají a pak ramena neúměrně kmitají.
3. Stabilizace kmitů. Nejlevnější postřikovače nemají vůbec žádné tlumení ani odpružení podélných kmitů. Při jakémkoliv vychýlení podvozku (zatočení) se veškerá síla přenáší na ramena. Průměrná ramena mají alespoň pružiny nebo silentbloky, které již odpruží sílu, jež se na ramena od podvozku přenáší, ale stále jim chybí tlumení = zpomalování kmitů. Teprve olejové tlumiče dodávají ramenům tu pravou hodnotu. Zpomalují pohyb ramen v obou směrech. Jak je správně navrhnout, aby byly natolik měkké, aby příliš nepřenášely pohyb podvozku na ramena a přitom dostatečně tuhé, aby kmitání ramen dokázaly rychle zpomalit a zastavit, to je nikdy nekončící úkol našich konstruktérů. Nyní připravujeme úplně nové tlumení ramen, které chceme nejdříve vyzkoušet na 36m ramenech, kde je nebezpečí kmitání největší, mělo by jednak vylepšit chování ramen jako takových, ale také zlepšit jištění ramen při ponoření špiček ve vysokém porostu řepky.

2. jednoduchá obsluha

Pryč jsou doby, kdy se postřik zapínal spuštěním náhonové spojky a při otáčení na souvrati ti línější pracovníci ani postřik nevypínali. Tak jednoduchou obsluhu postřikovače, při dnešním požadavku na maximální přesnost a výkon práce, již od současné techniky nelze očekávat. Elektronika je velký pomocník a rychlost, s jakou se vyvíjí, dává tušit, že se bez ní ani v budoucnu neobejdeme. Prostě bude nerentabilní aplikovat primitivním způsobem. Pokud dnes počítačem řídíme dávku, používáme navigaci GPS, automatické vypínání sekcí, automatické kopírování stopy traktoru,automatické svahové vyrovnávání ramen, automatické přepínání velikostí trysek za jízdy, variabilní hnojení, elektronický vodoznak, elektronický rychloměr větru atd., je třeba obsluze postřikovače zajistit, aby všechny tyto funkce šly snadno a přehledně ovládat, aby zaškolení nové obsluhy nebyl zásadní problém pro vedoucího. Není to tak dávno, kdy jsme měli v kabině traktoru několik počítačů od různých firem a jejich správné propojení a ovládání byly oříškem nejen pro obsluhu, ale i pro servisní techniky. Konečným řešením se pro nás stal počítač COMFORT Terminal, který sice není nejlevnější, ale umí všechno a má jednotné ovládání všech funkcí. Snadnou změnou softwaru je zárukou dalšího rozvoje, který lze v řízení postřikovače nadále očekávat. Díky ISO-Bus kompatibilitě je možné připojit k počítači COMFORT Terminal např. postřikovač Agrio, poté secí stroj Lemken, pak rozmetadlo Amazone. Vždy se pouze na monitoru zobrazí příslušný software daného stroje a obsluha se nemusí učit ovládat jiný počítač. U velkých podniků, kde postřikovač stříká od února do listopadu, se prakticky nepřepřahá. Přesto je výhodné mít COMFORT Terminal i v traktoru, který jezdí jen se secím strojem nebo rozmetadlem. Tím je v podniku více lidí, kteří počítač znají a mohou případně zaskočit za obsluhu postřikovače, při případné poruše počítače je možné nouzově použít terminál z druhého traktoru apod.

3. velký výkon

Výbava postřikovačů je čím dál dražší. Požadavky na kvalitu práce, provedenou včas a za optimálních povětrnostních podmínek, stoupají. To vše vytváří tlak na výkon postřikovače. Ani ne tak na roční výkon, jako spíš na hodinový, denní nebo týdenní. Při jednání o nákupu nového postřikovače se zákazníky vždy diskutujeme o tom, jaký výkon a v jakých plodinách musí postřikovač udělat. Málokdy si technici uvědomují, že si musí koupit postřikovač s dostatečnou výkonovou rezervou, aby nemuseli aplikovat pozdě a za nevhodného počasí, což vyžaduje vyšší dávky chemie. Aby měl postřikovač maximální výkon, musí maximum času strávit postřikem na poli. Hodinový výkon je prakticky dán záběrem ramen a pojezdovou rychlostí. Denní výkon velmi ovlivňují ztrátové časy při plnění, výplachu, přejezdech a opravách. Při nákupu výkonného postřikovače se v prvé řadě posuzuje tahová síla motoru, aby do kopce příliš neklesala pojezdová rychlost. Jednak se tím snižuje hektarový výkon a jednak klesá postřikový tlak a vytváří se hrubé kapky, které mají menší pokryvnost. Bez automatického přepínání velikostí trysek za jízdy by se tak při snížené pojezdové rychlosti zhoršila účinnost postřiku. Podle síly motoru a kopcovitosti terénu se volí vhodná velikost nádrže. Poté se zvolí odpovídající pracovní záběr, aby byl pokud možno lichým násobkem secího stroje. Základní výkonové parametry nového postřikovače jsou tím dány. V tomto pořadí se postupuje téměř vždy, a to je chyba. Mělo by se vždy začít tím, kolik ha musí postřikovač za směnu zvládnout a jaký maximální záběr vzhledem k terénu a záběru secího stroje je možné provozovat.
Z toho vyplyne hodinový výkon postřikovače a při maximální velikosti nádrže mohu snižovat počet plnění a „šroubovat“ denní výkon nahoru. Pokud jsem s výkonem na hraně a potřebuji denní výkon „nafouknout“ je potřeba:
a) navážet vodu na pole,
b) zkrátit dobu plnění výkonným plnicím čerpadlem nebo větším plnicím otvorem,
c) snížit dávku vody na hektar dvojštěrbinovými tryskami HiSpeed s lepší pokryvností,
d) zvýšit pojezdovou rychlost díky automatickému vyrovnávání ramen,
e) zkrátit čas přejezdů zvolením odpružené nápravy pro přepravní rychlost 40 km/h.
Jednotlivé výbavy, které na postřikovače nabízíme, vždy sledují cíl,aby měly ekonomickou návratnost a přinášely pohodlí obsluze. Není nic horšího, než unavený traktorista, který sedí v kabině v montérkách od chemikálií a kouká na hektaroměr,
kolik si už vydělal a na hodinky, kdy už bude doma. Věřím, že článek alespoň trochu přispěje k tomu, že při jednání o novém postřikovači se sejdou u jednoho stolu jak obsluha, tak agronom s ekonomem, aby vybrali to skutečně nejlepší, co přinese podniku nejvyšší efekt za celou dobu provozování postřikovače. Ivan Olšan
Agrio

Facebook
Copyright © 2021, AGRIMA Žatec s.r.o.
Webdesign: Václav Němec | Aktualizace obsahu: Jan Procházka | rss | mapa stránek